Bylinky s Blankou: Sušení

Nejen sběr, ale také sušení a skladování bylinek má svá pravidla, která můžeme nebo nemusíme následovat. Ne vždy se nám podaří bylinku sbírat v jejím ideálním čase a stejně tak ne vždy máme ty pravé podmínky k jejímu sušení či skladování. Nicméně je fajn, když o to pokusíme a alespoň něco z toho uděláme tak, jak si naše léčivé bylinky zaslouží.

Pravidlo číslo jedna je, že rostlinky před sušením nikdy neomýváme. Naopak pokud jsou mokré od ranní rosy, necháme je chvilku proschnut na sluníčku. Zpravidla z nich také vyleze drobný hmyz a ten nechceme mít nejen v našich nasušených bylinkách, ale ani v mastičkách či tinkturách. Na samotném slunci je ovšem nikdy nesušíme. Nejvhodnější je tmavé, suché, teplé a dobře větrané místo. Velmi často takovým prostorem je půda. Pozor ale na moly, osobně raději suším doma v tmavých částech pokojů třeba nahoře na skříni.

Skvělé jsou například několikapatrové závěsné sítě, které využijeme i na sušení hub. Bylinky můžeme samozřejmě také v tenké vrstvě rozložit na čistý bílý nepotištěný papír, tak aby měly dostatek prostoru (např. balicí), ale nikdy ne na noviny. Čím více prostoru bylinky kolem sebe budou mít, tím se lépe a rychleji usuší, udrží si svoji barvu a nebude hrozit jejich plesnivění.

Kořeny, kůru nebo velmi vodnaté rostliny je rychlejší sušit umělým teplem v elektrických sušičkách, které využijeme i na sušení hub či ovoce. Před samotným sušením necháme kořeny důkladně oschnout od vody (můžeme použít i fén) a nakrájíme je keramickým nožem na malé kousky. Rostlinky obecně nemají rády železo, takže i při sběru bylin používáme keramický nůž nebo keramické nůžky. Pro zahradničení je také lepší sáhnout např. po bronzovém náčiní. Pokud jsou kořeny tlusté, vždy je rozřežeme podélně. Kořenům obecně vyhovuje vyšší teplota kolem 40-60 °C. Je velice důležité je usušit opravdu DŮKLADNĚ, jinak by nám totiž při skladování zplesnivěly. Elektrická sušička se dá samozřejmě použít i při sušení květů, natí i listů, ale teplota by tentokrát neměla překročit 35 °C.

Skladování

Na zimu ukládáme jen ty rostliny, které po usušení při zlomení praskají. Pro uchovávání léčivek jsou nejvhodnější nádoby ze skla. Nejlépe tmavé zelené či hnědé sklo, kam nepronikne sluneční záření. Mě se nejvíce osvědčily sklenice se zábrusem, tzv. prachovnice. Nejsou nejlevnější, ale ta vůně, kterou si bylinka zachová po celý rok za to rozhodně stojí. Zrovna jsem po delší době otevřela červený jetel a překvapila mě stálé krásná ovocně nasládlá vůně.

Pokud neplánujete zásobovat bylinkami celou rodinu, postačí vám v zásadě pár sklenic. Bylinky, které používám denně, skladuji v obyčejných zavařovačkách o menších velikostech a postupně si je dosypávám z prachovnic.

Můžete použít také uzavíratelné krabice. Jak asi tušíte, vyhýbáme se mikrotenovým sáčkům ale i plechovým nádobám! V minulosti bylinkáři používali na uchování sáčky z plátna (látky), ty nejsou úplně vhodné, protože k nim může vzduch a vlhkost. Hrozí pak, že se tam dostane plíseň. Teplota místnosti, kde bylinku skladujeme by neměla přesáhnout 25°C. Také na skladování je ideální temné suché místo s konstantní teplotou a vlhkostí.

Zásoby na horší časy?

Jedním ze základních pravidel bylinkářů je, že se zásobujeme pouze na jednu zimu! Nejen proto, že rostliny po čase ztrácejí své léčebné účinky. Říká se, že ideální délka skladování je 12–18 měsíců. Výjimku tvoří kořeny, které vydrží opravdu dlouho – jsou účinné 3–5 let. (kromě kořenu puškvorce, ten ztrácí účinnost už po roce). Každý rok nám příroda přináší nové požehnání léčivých rostlin a je zbytečné si je, lidově řečeno, syslit. Mnohem lepší a ohleduplnější k přírodě je, když si nasbíráme a nasušíme jen tolik, kolik spotřebujeme. V momentě, kdy se začne blížit léto a my máme stále poloplné sklenice bylinek, je nejlepší je rozdat a rychle spotřebovat nebo si z nich udělat třeba bylinnou koupel. Blahodárně působí na naší kůži, ale také bývá správným čistícím nástrojem pro naše ženské ústrojí. To miluji, ponořená v pestré směsi bylinek…

…po jakých bylinkách sáhnout právě teď?

…a kterým se podívat na kořínek?

Aneb byliny, u kterých sbíráme kořeny:

Blanka Neprašová